Nebeské loutky
Pod jeho prsty ožívají ty nejrozmanitější bytosti a postavičky, jaké si kdo dokáže představit. Jeho loutky těší srdíčka nejen těch nejmenších, ale také dospělých, kteří spatřují kouzlo a tajemství, jež loutky vyzařují. Oním kouzelníkem je Míra Nebeský z Ústí nad Labem, jenž je všestranným umělcem.

Mimo loutek jej zručnost a především fantazie zavedla k malířství nebo fotografování a o jeho práci se více dozvíte na stránkách nebeskeloutky.com
Nebeské loutky

Nebeské loutky

Autor fotografií: Míra Nebeský, nebeskeloutky.com
Kdy se začal psát příběh loutkáře?
Můj příběh loutkáře nebo spíše člověka, který žije vyřezáváním oživlých dřevěných lidiček, začal už na základní škole. Hrál jsem hokej a chodil na sportovní školu. Asi v sedmé třídě se otevřely dveře a vešel osud v podobě paní učitelky Spinhanzelové, která nám místo věčných diktátů dala za domácí úkol napsat báseň. Já jich napsal asi třicet a inspirace nepolevovala. Pouštěla nám Suchého se Šlitrem, Wericha a ještě spoustu báječných nahrávek na gramofonu a mně tím brnkla na strunu imaginace, fantazie a hravosti.

To, že druhé brnknutí přišlo až v jednadvacátém roku mého života, nemění nic na tom, že už v té sedmé třídě začala cesta, po které jdu dosud.
Samotné loutky tedy nebyly počátkem vaší umělecké dráhy?
Začal jsem malovat, tvořit z keramiky, kreslit, rýt a vůbec poznávat materiály a jejich možnosti. Za peníze z prodaných obrazů jsem si koupil dláta a začal vyřezávat. Nikdy jsem si nelámal hlavu s tím, že něco neumím. Vždycky mne bavila cesta. Toužil jsem malovat, tak jsem si koupil barvy a plátno a druhý den jsem maloval. A tak to bylo i s vyřezáváním. Podle zkušeností s barvami a štětci jsem věděl, že když dláta, tak ta nejlepší. Je to pak radost řezat do dřeva, když dláta nejsou po pár řezech tupá a když se můžete spolehnout na nástroj, se kterým pracujete.

Samozřejmě že jsem přečetl spoustu knih a sem tam se kouknul pod ruku nějakému tomu kumštýři, našel si, jak brousit dláta, z čeho se vyřezávat dá a z čeho nikoli. Člověk žije tím, co dělá. A tak jsem nasbíral spoustu informací a různých postupů, jak dřevo barvit, čím ho mořit, jaký vosk je nejlepší pod olejové barvy a tak dále.

Zamiloval jsem se do vytváření, řezání a malování natolik, že jsem s tím vlastně splynul a ateliér je pro mne přirozené prostředí, kde se cítím nejlépe.
Nebeské loutky

Nebeské loutky

Autor fotografií: Míra Nebeský, nebeskeloutky.com
Jaké druhy loutek vytváříte?
Vyřezávám vlastně převážně marionety, loutky vázané na nitích, loutky na drátu. Ale vyřezával jsem i maňásky, skládal miniaturní loutky z přírodních materiálů, používal samotvrdnoucí hmotu k sochání loutkových hlav nebo dělal keramické návrhy loutek.
Pro koho loutky vytváříte? Sběratele, muzea, divadla, nebo pro sebe…?
Převážně to jsou sběratelé. Ve velké míře turisté, kteří si chtějí koupit originální dárek, vzpomínku na místo, které navštívili.

Někdy to je pro loutkové projekty - byl jsem i osloven muzeem pro tvorbu na výstavu loutek a jelikož loutky i fotografuji, tak se víceméně jednalo o výstavu fotografií loutek s ukázkou tvoření a pár exponáty. Vytvářel jsem loutky do televizních pořadů, vyřezával jsem loutky, které se dražily a peníze putovaly na pomoc dětem z dětských domovů. Hrál jsem se svými loutkami na festivalu, vyřezal jsem loutku Kostrouna pro pouličního herce, který s ním hraje po celé Evropě.

Pro sebe vyřezávám vlastně všechny loutky, i když po dokončení putují třeba do jiných rukou. Všechny je dělám pro svou radost a tak mi nevadí, když se loutka neprodá.
Nebeské loutky

Nebeské loutky

Autor fotografií: Míra Nebeský, nebeskeloutky.com
Co vás na této práci nejvíce baví? Není s loutkami příjemnější práce než s lidmi?
Baví mne vše, co se kolem loutek děje. Už když dělám skicu, tak mám dobrý pocit. Každý řez si vychutnávám, každá je vlastně takové mé „dítě“. Jsem povahou samotář, takže si rád dělám v klidu ve svém ateliéru, ale pokud jsou lidé do práce zapálení a můžeme se navzájem inspirovat a rozvíjet naši fantazii, tak s nimi pracuji rád.
Je nějaká loutka, kterou byste nikdy nedal z ruky?
Mám svoji loutku. Jmenuje se Babča. Nemohu přímo říci, že bych ji nikdy nedal z ruky, ale je jedna z prvních, které jsem vytvořil. Vlastně není nijak dokonalá, ale zažil jsem s ní srandu, chodil jsem po městě a hrál lidem pro zábavu. Babču si proto asi nechám.
Tvořil jste nějaký projekt, u kterého jste si pro jeho náročnost nebyl jist, zda jej zvládnete dokončit?
Ale jistě. Kdo tvoří, tak má někdy pochyby, zda to, co vymyslí, bude fungovat, zda to není příliš složité.

Musíte vycházet z toho, kdo loutku bude ovládat. Měl jsem také vytvořit loutky do pohádky, udělal jsem nákresy, rozpracoval postavy do skic a najednou jsem zjistil, že se prostě časově do nabízené odměny nevejdu.

Ono vytvářet loutky je práce jako každá jiná, jen děláte, co vás baví. Odměna je však také důležitá, jako v každé jiné práci. Musíte přijít domů a ženě přinést kytku, dítěti koupit nové kolo, zaplatit nájem. Ale vždycky jsem se mohl spolehnout na svou fantazii, vše je v hlavě. Člověk dokáže cokoli, když má dost času a ví, proč to dělá.
Nebeské loutky

Nebeské loutky

Autor fotografií: Míra Nebeský, nebeskeloutky.com
Chystáte se v brzké době vytvářet loutky či jiná díla pro nějaký zajímavý projekt?
V současné době vytvářím sérii loutek, které bych rád posílal na výstavy. Můj galerista totiž pořádá výstavy po celém světě a já nikdy nemám ve správný čas pár loutek k dispozici, abych je mohl přibalit na cestu. Také mne baví postavy z Úžasné Zeměplochy od Terryho Pratchetta. Asi si vyřežu sbírku lidiček hemžících se v těchto příbězích.
Co vás nejvíce motivuje a inspiruje?
Inspiruje mě všechno. Celý den si žiju loutkově. Koukám kolem sebe a vše si převádím do obrázků. Od té doby, co fotím, se to ještě zlepšilo, zkrátka se dívám na svět jako skrz hledáček fotoaparátu a všechno je zajímavé a inspirující.
Pustíte si občas do dílny nějaké spolupracovníky?
Někdy mi na loutky šije šaty moje maminka. Je to švadlena, která si postupně dodělala ekonomickou školu, ale šití ji pořád baví. Teď, když je v důchodu, se těší, že konečně bude moci šít studenou jehlou a nebude s kostýmky muset pospíchat.

Většina loutek, které teď vytvářím, má šaty z kůže a zdobných prvků. Jiné spolupracovníky momentálně nemám.
Nebeské loutky

Nebeské loutky

Autor fotografií: Míra Nebeský, nebeskeloutky.com
Byl byste rád, kdyby se tomuto řemeslu jednou věnovaly vaše děti, třeba jen jako koníčku?
Jelikož mám přítelkyni s malou dcerkou Sárou, tak jsem na to samozřejmě pomyslel. Myslel jsem však spíš, že by mohla hrát loutkové divadlo. Ve vyřezávání loutek bude možná pokračovat synovec Ondra - už mě párkrát od hoblice nenápadně odstrkoval a pak řezal celé hodiny do dřeva, ani nedutal. Ale to je zatím vše ještě ve hvězdách.
Z jakého důvodu jste si založil webové stránky?
To je jednoduché - je to prezentace práce a jelikož vytvářím, tak mám samozřejmě touhu se o své výtvory podělit, je to součást toho, co dělám. Také se neustále snažím oslovovat potenciální kupce pro loutky, které vyřezávám. Bez toho bych nemohl dál věnovat této práci tolik času, kolik si zaslouží.

A nic, co znám, nemá takový rozsah jako právě webová prezentace. Může ji vidět kdokoli, kdo se dostane k síti… což je dnes téměř každý.
29.01.2016 14:02:09
Barbora Šancová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one