Co jednou zveřejníme, zůstane na internetu navždy
Mnozí uživatelé internet používají jako svou zpovědnici – na internetu zkrátka zveřejní vše, co je napadne, a to včetně těch nejosobnějších záležitostí. Že to není problém? A co když se na tyto citlivé informace podívá někdo cizí například za 10 let? V dnešním článku se budeme věnovat takzvané archivaci internetu.
Každou milisekundu projíždějí internetové stránky z celého světa „roboti“, kteří nemají za úkol nic jiného než je archivovat – čili ukládat celý jejich obsah na jednotné úložiště. Děje se tak již od roku 1996 a současný archiv obsahuje přibližně 10 petabytů dat. To je prostor, na který byste uložili přibližně 3 miliardy písniček ve formátu MP3 nebo třeba 2,2 milionu filmů na DVD. Tento archiv je mimo jiné zcela přístupný veřejnosti, a tak se kdokoliv může podívat, jak v určitý den vypadaly titulní strany předních internetových serverů, jaký design měla Vaše oblíbená stránka v roce 1997 či právě co o sobě na svém blogu určitý člověk prozradil například 12. ledna 2005.
Běžný vlastník internetových stránek se mylně domnívá, že cokoliv na svých stránkách zveřejní, může kdykoliv smazat. V praxi se může jednat nejen o velmi osobní komentáře u příspěvků, ale také například o obchodní nabídky, které mohou být sice určeny pro veřejnost právě v danou chvíli, ale v budoucnu se takovéto informace mohou v cizích rukou stát nebezpečnými. V momentě, kdy cokoliv zveřejňujeme na svém vlastním blogu či na veřejném diskusním fóru, vždy nejprve popřemýšlejme, jakou cenu má pro nás daná informace nyní a jakou může mít v budoucnu pro někoho jiného.
Víte, jak znemožnit archivu, aby ukládal Vaši internetovou stránku?
Ačkoliv existují speciální příkazy, kterými lze vyhledávačům a archivačním službám zakázat ukládání informací z našich stránek, některé vyhledávače je nemusí (a nebudou) respektovat. Jedinou jistotou je provozování neveřejných stránek. To je možné docílit pomocí přístupových práv tak, že anonymní a registrované skupině zakážeme přístup na stránky a vytvoříme novou skupinu pro vybrané uživatele. Té naopak přístup do stránek povolíme.
Omezit archivaci stránek lze také přidáním meta tagu do nastavení meta tagů ve tvaru:
nocache.png
Procházení stránek vyhledávačem zakážeme v nastavení meta tagů takto:
noindex.png
Druhý způsob je bezpečnější, jelikož zakáže samotné procházení stránek. Meta tagy ale respektují pouze "slušné" vyhledávací služby. Pokud bude chtít jakákoliv služba hromadit informace za každou cenu, nebude dbát zákazů.
Internetový archiv naleznete na adrese archive.org. Kromě již zmíněných úskalí dokáže být tato bezplatná služba samozřejmě i velmi užitečná. Pokud si přejete zobrazit historii jakékoliv internetové stránky, napište její adresu do pole, které najdete uprostřed stránky hned vedle tlačítka „take me back“. Vzápětí se Vám zobrazí časová osa, která udává dny, při kterých byla konkrétní stránka archivována. Jak si myslíte, že vypadal nejznámější český zpravodajský server iDnes 30. dubna 1998? Ne málokoho také jistě potěší ohromná sbírka knižních, obrazových či zvukových titulů, na které se již nevztahují autorská práva. V nabídce jsou jich tisíce.

Co jednou zveřejníme, zůstane na internetu zkrátka navždy.
25.07.2014 13:33:54
Barbora Šancová
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one